Sdružení občanů pro Senohraby

V Senohrabech jsem se s chutí zapojuji do místního společenského života. Již 23 let jsem členkou Tenisového klubu Hrušov, kde jsem řadu let působila ve výboru klubu, přispívala prací i sponzorsky k rozvoji areálu a zorganizovala řadu turnajů. Jsem dlouholetou členkou ODS a v místním sdružení ODS Senohraby zastávám funkci předsedkyně. V neposlední řadě jsem členkou spolku Kaple Senohraby a vznik místní kaple sv. Vojtěcha jsem s nadšením podporovala. Každoročně vypomáhám na Senohrabském pohádkování.

S manželem jsme vychovali dvě, dnes již dospělé, děti a nyní se těšíme z prvního vnoučka. Mám ráda zvířata; v našem domě s námi žije fenka Kora a pět koček. Ve volném čase ráda navštěvuji divadla a kulturní akce, cvičím jógu, čtu, cestuji a s manželem chodíme po Senohrabech a okolí, které považuji za jedno z nejmalebnějších míst, co znám.

V Senohrabech jsem před čtvrt stoletím našla přívětivý domov, krásné prostředí, dobrou občanskou vybavenost a hlavně milé a slušné sousedy. Ráda bych teď nabídla své služby obci a jejím obyvatelům. Od ukončení střední školy pracuji s lidmi a pro lidi, a vím, že je důležité občanům naslouchat, podporovat je a jejich problémy řešit. Své zkušenosti ze správy domů bych ráda uplatnila i při péči o obec. Nabízím organizační schopnosti, pečlivost a schopnost věcně a slušně komunikovat s lidmi.

Vystudoval jsem ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dále jsem studoval ve Velké Británii a USA. Profesní zkušenosti jsem získával nejprve ve finančních institucích, poté jako finanční ředitel ve výrobním podniku. Od roku 2004 soukromě podnikám v oblasti stavebnictví, provozuji také multifunkční objekt depo33. Tyto zkušenosti mě naučily dívat se na věci prakticky, pracovat s rozpočty, hledat řešení a nést odpovědnost za výsledek.

Se Senohraby je spojena i moje podnikatelská a občanská aktivita. Od roku 2018 provozuji zrekonstruovanou budovu depo33 u nádraží. Vnímám ji jako příklad toho, že i starší a dříve nevyužité objekty mohou dostat nový život. Budova poskytuje zázemí dětskému lékaři, pro kterého bylo místo speciálně upraveno, aby zůstal v obci. Kromě toho budova nabízí řadu služeb – kavárnu, cyklocentrum, rehabilitace, kosmetiku a společenskou místnost. Tuto místnost zdarma poskytuji pro prospěšné aktivity, například pro potřeby školy, komunitní setkávání nebo vítání občánků.

Součástí proměny tohoto objektu nebyla jen rekonstrukce samotné budovy, ale také kultivace jejího okolí, aby tento prostor působil upraveněji a mohl být lépe využíván místní komunitou.

Inicioval jsem vznik dřevěné lávky pod Hláskou a pomáhám také s chodem kaple v Senohrabech. Považuji za důležité, aby se lidé do života obce zapojovali nejen slovy, ale i konkrétní prací a podporou věcí, které mají pro místní smysl.

V obecním zastupitelstvu jsem působil opakovaně od roku 2006. Pracoval jsem ve finančním výboru, vykonával funkci místostarosty a byl jsem také členem školské rady. Díky tomu dobře znám možnosti i limity obecní samosprávy.

Absolvovala jsem Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor archeologie, a v současnosti jsem redaktorkou v nakladatelství. Osm let jsem působila na Obecním úřadu Senohraby, kde jsem kromě stavební agendy měla na starosti další různorodou agendu obce, včetně obecního webu. Práce terénní pečovatelky v sociálních službách, kterou jsem vykonával poté, mi umožnila udělat si představu o potřebách lidí, kteří potřebují péči.

Ráda se také aktivně zapojuji do spolkového života obce. Působím od počátku ve spolku Kaple Senohraby, jehož kulturní aktivity asi netřeba představovat. Méně známým je spolek Lípa Senohraby, který se věnoval ochraně životního prostředí. Naší (pro občany) nejdůležitější akcí bylo v letech 2007–2008 opakované důrazné postavení se proti záměru výstavby parkoviště a skladového areálu mrazíren – nevzhledných plechových budov – za mostem v místech dnešního Obchodního centra BILLA. Za spolupráce obyvatel ulice U Dálnice se nám podařilo, že vlastník nakonec od záměru výstavby odstoupil!

Bydlet v Senohrabech pro mě znamená užívat si zdejšího genia loci – sledovat proměnu malé vesnice ve výstavní letovisko s vilovou zástavbou zasazenou do zahrad plných stromů. Práce na obecním úřadu mi dala možnost aktivně obec poznávat, obdivovat co vytvořily generace zdejších obyvatel a podílet se na jejím dalším rozvoji.

Ráda bych v tom pokračovala také jako zastupitelka. Připravenost na možné krize, nabídka sociálních služeb, péče o krajinu, možnosti zapojení občanů do rozhodování o obci, to jsou oblasti, kterým bych se chtěla věnovat.

Koníčků mám povícero, ale nejvíce času trávím na zahradě a s knihou. Jako cestovatelka si užívám poznávání domácích i cizích krajů.

Vystudovala jsem obchodní právo na Vysoké škole ekonomické v Praze, jsem členkou KDU-ČSL a profesně působím jako projektová manažerka. Ve své práci se věnuji koordinaci lidí, hledání řešení a propojování různých názorů tak, aby vedly k dobrému výsledku. Jsem členkou školské rady při ZŠ Senohraby a necelé 4 roky jsem dělala korektury Senohrabské hlásky.

Koníčků mám mnoho, ale v současné době většinu volného času ráda trávím se svými dvěma malými dětmi. Díky nim objevuji Senohraby z nové perspektivy – jako místo, kde je důležité nejen dobře bydlet, ale také vychovávat děti, budovat vztahy a vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí dobře.

Právě proto jsem se rozhodla kandidovat do zastupitelstva. Mám ráda obec, ve které žiji, a věřím, že může být ještě příjemnějším místem pro všechny generace. Ráda bych přispěla k tomu, aby se v Senohrabech posiloval duch otevřenosti, vzájemné úcty a přátelského sousedského života. Aby lidé nemuseli – obrazně ani doslova – přecházet na druhou stranu chodníku, když se potkají. A aby tam, kde chodníky někdy chybí, nechyběla ochota si naslouchat, spolupracovat a hledat společnou cestu.

Pocházím z Olomouce a vyrůstala jsem ve velké rodině jako jedno ze šesti dětí. Většinu života jsem prožila v Praze, ale skutečný domov jsem našla v Senohrabech. S manželem jsme si zde postavili domek a dnes tu vychováváme dva malé syny. Mám to tu opravdu ráda, ať už kvůli krásné přírodě, nebo příjemné atmosféře obce.

Odjakživa mě bavily cizí jazyky a poznávání jiných kultur. Chodila jsem na česko-španělské gymnázium a dodnes mluvím anglicky a španělsky. Ve volném čase ráda cestuji, chodím na výlety, čtu knihy, poslouchám podcasty nebo cvičím jógu. Pravda ale je, že mým největším koníčkem jsou dnes především moji dva malí synové, kteří se postarají o to, že nuda u nás doma rozhodně nehrozí.

Vedle toho překládám z angličtiny a francouzštiny a dlouhodobě se zajímám o vzdělávání – nejen vysokoškolské, ale i o nižší stupně, protože všechno spolu úzce souvisí. Bydlím v Senohrabech s francouzským manželem a dcerou v ulici Ve Smilovci v domku, který moji předkové postavili už v roce 1927.

Nadšeně chodím po posázavských lesích – ostatně právě do lesa se mohu dívat přímo z pokoje. Vedle toho mám ráda Bretaň a obdivuji, jak se ve Francii tradičně daří lidským sídlům vdechnout šmrnc a eleganci, a zároveň z nich vytvářet přívětivá i praktická místa pro život celé komunity.